30. 6. – 5. 7. 2017
Vydali jsme se v pořadí na třetí letní lezecké soustředění do rakouského Hinterstdoderu, stejně jako v minulých letech, jsme dojeli v pozdních večerních hodinách na penzion, kde jsme se ubytovali, navečeřeli a pak už byl volný program a informace o dalším programu. Bohužel tedy, letos, si počasí dělalo co chtělo, a moc se plánovat nedalo.
Druhý den bylo trochu vlhko a předpověď byla lehký déšť, tak jsme se vydali jen na procházku k vodopádu v Hinterstoderu, odkud jsme pokračovali dále na Kneipp loučku, kde si každý vyzkoušel některou z kneippovy léčebné metody. Měli jsme v plánu pokračovat dále až k jezeru, ale jelikož počasí se změnilo úplně jinak než říkala předpověď a udělalo se veliké teplo a svítilo sluníčko, tak jsme rychlým krokem vyrazili na penzion pro lezecké vybavení a hurá na Poppenberg. Abychom se moc nezdržovali pod nástupem, rozdělili jsme se do 4 skupinek, a ty nejzdatnější vyrazili již od penzionu jako první, o pár minutek později druhá skupinka, třetí a čtvrtá. Všichni jsme úžasně zdolali vrchol, a tak jsme se vrátili k penzionu na dobrou polévku. Odpoledne jsme již jen relaxovali.
Třetí den nám počasí pro lezení opět příliš nepřálo, bylo po dešti mokro a zataženo, a tak se lézt bohužel nedalo. Vydali jsme se proto na výlet s vysokohorskou túrou. Nejprve jsme si obešli krásné jezero Schafferteich (900 m n.m.), odkud jsme pokračovali stoupáním na Zellerhütte (1575 m n.m.), odtud pak druhou stranou k pramenu Pießlingu (950 m n.m), k autům a zpět na penzion. Všichni jsme byli příjemně unaveni, ale to k horám patří.
Čtvrtý den ráno opět po dešti, takže venkovní lezení minimálně dopoledne nepřipadalo v úvahu. Rozdělili jsme se tedy na 2 skupinky a vyrazili do Windischgarstenu do haly na umělou stěnu, každý si vylezl několik cest, někteří si dokonce tahali i lano (jejich první zkušenost), po cca 1,5 – 2 hod se děti vyměnili a zalezla si stejně i druhá skupinka. Mezitím se umoudřilo i počasí, vylezlo sluníčko, vysušilo nám skálu, a tak jsme se z haly něco málo po poledni přesunuli jen o pár metrů vedle do Radingu pod skálu, kde jsme pokračovali ve venkovním lezení.
Pátý den jsme v poměrně hojném počtu se zdatnějšími a zkušenějšími lezci, vyrazili na vzdálenější ferratu „Drachenwand“ (C/D) na Mondsee (120 km autem). Počasí bylo úžasné, každý ze zúčastněných si vyzkoušel již delší, ale zase o něco náročnější výstup. Spokojenost byla veliká. Druhá skupinka dnes vynechala lezení a vydali se na okruh „Dolomitensteig“ (převýšení 700 m). I tento výlet se všem moc líbil a byli spokojeni.
Šestý a poslední den. Po snídani se všichni zabalili a vyrazili jsme pod skálu do Radingu, kde jsme celé dopoledne lezli jako diví. Na některých však již byla znát únava a častěji odpočívali. Kolem poledne jsme se odjeli zpět na penzion naložili zavazadla do aut a vyrazili spokojeni se spoustou zážitků směrem domů.
